logoweb
Pavlův web

Medvědí závist


V jednom borovém lese žila veverka a medvěd. Dlouhou dobu se přátelili. Bylo to zvláštní spojení. Oba byli totiž velice rozdílní, ale i přes tyto rozdíly k sobě našli cestu. Každý z nich vynikal v nějaké jiné činnosti. Veverka byla mrštná a chytrá a medvěd byl mohutný a silný. Když dali tyto své vlastnosti dohromady žilo se jim lépe. Navzájem si pomáhali.
zvirata
Uplynulo pár let, když se dostalo přátelství veverky a medvěda do problémů. Veverka byla stále vitální a ve formě. Bohužel medvěd se za tu dobu změnil. Hodně zlenivěl a místo práce preferoval spíše jen polehávání na slunci. Postupem času ztratil veškerou svoji sílu. Tedy tu vlastnost na kterou byl právem hrdý. Začal být sám se sebou nespokojený, ale místo toho, aby se tuto nespokojenost snažil řešit, tak si raději svůj vztek vyléval na veverce. Začal jí závidět její hbitost a energii. Najednou už necítil přátelství, cítil vztek. Začal na veverce vidět jenom záporné vlastnosti. Zle o ní za zády mluvil, ale nedokázal jí to říci sám do očí.
Veverka z toho byla nešťastná. Chtěla medvědovi s jeho problémy pomoci, ale setkávala se jen s nevděkem. Po nějaké době začala být veverka z medvěda tak zklamaná, že raději od něj odešla do jiného lesa. Medvěd zůstal v borovém lese sám a stále pomlouval všechna zvířata okolo. Stal se z něj morous, který neměl žádné opravdové přátele. Zemřel sám a nebyl nikdo, kdo by za něj uronil slzu.


Závist je jednou z lidských hloupostí, která dokáže velice ovlivnit myšlení člověka. Říká se, že vzniká hlavně z finančních rozdílů mezi lidmi. Nemyslím si, že to je pravda. Závist vzniká z nespokojenosti nad sebou samým. Pokud nejsme spokojeni sami se sebou, vidíme potom hlavně to, co sami nemáme. Až potom se závist projevuje např. právě v těch finančních rozdílech.
Když je člověk naštvaný sám na sebe a není schopen své problémy řešit, tak se uchyluje k závidění. Je zvláštní proč lidský mozek občas zamíří právě touto cestou. Nepřinese totiž člověku žádnou úlevu, spíše si prohlubuje svou nespokojenost a dost často se závist změní v nenávist. Asi není náhoda, že se slova závist-nenávist rýmují. Spojitost mezi nimi je totiž očividná.
Je důležité jestli budeme setrvávat v lítosti z toho, čeho jsme nedosáhli, nebo se budeme radovat z toho co máme. Ovšem další možností je snažit se to napravit a začít na sobě pracovat. Snažit se dosáhnout nějaké jiné seberealizace nebo změny. Jakmile pocítíme spokojenost nad vlastní osobou, závist zmizí.
sloni
Asi všichni se v životě setkali s nějakými pomluvami. Pomlouvání je hlavním znakem závisti. Jeden člověk mi řekl, že "někoho řešit" je stejné jako ho pomlouvat. Řekl bych, že toto je názor typický pro lidi, kteří dlouhodobě setrvávají v závisti. Já v tom totiž rozdíl vidím. Když o někom mluvím nebo ho řeším, tak jsem schopen to říci tomu dotyčnému, kterého se to týká. Při pomlouvání něco takového neplatí. Proto se říká "pomlouvat za zády". Jinak se totiž ani pomlouvat nedá.
Otázkou je, jak pomoci člověku, který je závistivý? Lidé se s závistí nerodí. Získávají ji během života, tudíž je jako nemoc, do které se může dostat každý z nás. My bychom se měli snažit takovému člověku ukázat jeho dobré stránky a snažit se dosáhnout toho, aby si sám sebe vážil. Ale stále to závisí na tom dotyčném, jestli s tím sám vyrovná. My bychom neměli akorát přilévat olej do ohně tím, že se na něj budeme dívat skrz prsty.
Pomáhat v tomto případě jistě má smysl. Při dlouhém setrvávání v závisti totiž hrozí, že se člověk stane medvědem. Tedy morousem naštvaným na celý svět. Člověkem, který bude nenávidět všechny lidi okolo, tedy s výjimkou těch, kterým podle jeho názoru není co závidět. Boj proti závisti tedy má svou cenu.

Vložit komentář.

TOPlist