logoweb
Pavlův web

Co bych chtěl v životě zažít?


Na počátku jsem netušil, že odpovědět si na takovouto jednoduchou otázku bude u mne takový problém. Jistě, v životě bych chtěl zažít lásku, přátelství, chtěl bych také dlouho studovat a cestovat. Ale ze všeho nejvíc bych si přál to snad nejstarší a přitom nejprostší lidské přání. Být šťastný. Z touhy po štěstí lidé dělali a dodnes dělají různé věci. Oddávají se lásce nebo i nenávisti, přátelství i nepřátelství, pracovnímu nasazení nebo lenosti. Celý lidský život je dle mého názoru o hledání cesty štěstí. Někdo ji najde dřív někdo později. A někdo ji třeba nenajde nikdy.
foto2
"Štěstí. Co je štěstí? Muška jenom zlatá," říká češtinář Kolísko z filmu Škola základ života. Štěstí je opravdu jen muška. Muška, která náhle přiletí a osvítí nás svou krásou. Změní naše myšlení a my začneme vnímat svět jinýma očima. Začneme si všímat drobných krásných detailů a najednou zapomeneme na to zlé a šedé kolem nás. Jenomže za nějaký čas se nám zlatá muška začne vzdalovat. Najednou odletí a my jí můžeme akorát zamávat, doufajíce, že se k nám zase někdy vrátí. Mnozí z nás však nezůstávají u doufání a raději sáhnou ke konkrétním činům. Snaží se tu zlatou mušku získat svým vlastním přičiněním. Běží za zlatou muškou se síťkou na motýly a mocným máváním se ji snaží chytit. Mnohdy se jim to podaří, jenomže ne vždy toto řešení funguje. Většinou muška zmizí ještě rychleji než poprvé. Lidé se síťkou jsou ti, kteří si namlouvají, že právě takto chycená muška je činí šťastnými. Často pak dochází k nějaké životní zkušenosti, kdy člověk zjistí, že to, o co se celou dobu snažil, nemělo se štěstím nic společného. Nakonec zjistí, že zlatá muška v síti už dávno není. Dávno odletěla, akorát my jsme to nezpozorovali. Ale vrátím se zpět ke mně. Jak mám dosáhnout dlouhodobého štěstí, ale tak, abych se ho nesnažil získat síťkou na motýly? V úvodu jsem sepsal pár věcí, jaké bych chtěl v životě zažít. "Učiní mě šťastným?" ptám se sám sebe. Řekl bych, že ne. Budu z nich mít radost jen krátkodobě. Ostatně tak jako ze všech mých životních úspěchů. Ať dělám cokoliv, vždy je radost z vítězství po velice krátké době vystřídána depresí ze všech mých neúspěchů. Je zvláštní, že si pamatuji drobnosti, které se mi nepovedly, než drobnosti, které ano. Čím to je? A tak se stále ženu za cíli, které sám nepovažuji za důležité. Uspokojuji své ego, chytám zlatou mušku do sítě, ale hned mi zase uniká a já se zase ocitám v šedi a splínu. Štěstí není jen o tom, co člověk zažije, nebo jestli k němu prostě přijde. Jde hlavně o to, zda je na štěstí vnitřně připravený. Zda je vyrovnaný sám se sebou. Lidé nespokojení a nevyrovnaní sami se sebou o svou mušku přijdou velmi záhy.
foto1
V jedné písni se zpívá "poznej sebe a tak se dotkni nebe". Jedině vnitřní vyrovnaností se dá dosáhnout dlouhodobého šťastného života. Jedině poznáním vlastního srdce. Něčeho takového bych chtěl v životě zažít. Dosáhnout vnitřní vyrovnanosti. Dosáhnout smíření sám se sebou a se světem okolo mě. Být si jistý sám sebou. Zjistit, kdo vlastně jsem. Nejsem si jistý, zda jde tohoto cíle dosáhnout bez toho, abych se odchýlil od hodnot uznávaných novodobou společností. Dnes se zvyšují řady lidí, kteří si z peněz a majetku vytvořili nejen svoje cíle, ale spíše celou svoji životní filozofii. I na svět kolem sebe se dívají jen z ekonomického pohledu. Peníze jsou dnes kořením života. Proč dnešní společnost uznává cíle, které zlaté mušky jenom chytá? Zde už nejde jen o síťky na motýly. Jde o velkou mašinérii, která se specializuje na chytání štěstí, které člověka hned opustí. Máme na to obrovská obchodní střediska plná značkových věcí. Plná materiálního štěstí. Můžu dosáhnout životního štěstí ve světě, který ho neuznává a prakticky ani nechce? Můžu, ale to bych musel zavírat oči před skutečností. Musel bych používat orwellovský doublethink, a to se mi vůbec nechce. Mohl bych sám sebe přesvědčit, že to co dělám, mě činí šťastným. Ale je to jen poloviční řešení problému. Ve svém životě bych chtěl zažít okamžik, kdy budu mít v srdci mír a v mozku klid. Ještě úplně nevím, jak toho budu moct dosáhnout. Možná budu muset přeměnit celý svůj dosavadní styl života. A možná toho ani nebudu schopen a postupem času se ztratím v bludišti své duše. Možná je myšlenka dlouhodobého štěstí jen mýtus, který na tomto světě nejde dosáhnout. Mým cílem je však dělat vše proto, abych tohoto "mýtu" dosáhnul. Přeci jenom není lepšího životního cíle, než pokusit se o nemožné.

Vložit komentář.

TOPlist