logoweb
Pavlův web

Za oponou zapomnění?


Třetí listopadové číslo časopisu Respekt. Ročník 2039.Článek je ze speciální přílohy "Za oponou zapomnění". Vydané pro připomenutí, již 50 let staré, historické události



foto4
Událost listopadové revoluce v roce 1989 se stala před 50 lety. V naší zemi vyrostlo tedy mnoho generací, které mají úplně jiné představy o životě v ČSSR než generace starší. Proto redakce časopisu Respekt zpovídala tři osoby lišící se věkem a profesemi, aby byl jasně vidět názorový rozdíl.


Bedřich Horák

Bedřich Horák se narodil v roce 1952 v Olomouci. Ve svém rodném městě vystudoval gymnázium a poté i Univerzitu Palackého obor biologie. Do roku 1989 pracoval v pražských laboratořích jako biolog. Po revoluci začal pracovat v pražské zoo. V roce 2009 odešel kvůli zdravotním potížím do invalidního důchodu. Nyní 86letý pan Horák žije v Praze v domě s pečovatelskou službou.

Před 50 lety se udála listopadová změna režimu v roce 1989. Většina občanů pamatujících tyto události jsou již v důchodovém věku. Pro podstatnou část národa je komunistický režim pouze kapitola v dějepisných knihách. Myslíte si, že jsou lidé dobře informovaní o době spartakiád?

Myslím si, že ne (úsměv). Řekl bych, že tuto odpověď velice dobře dokládá počet voličů neokomunistických stran...

Možná byste k informovanosti národa mohl přispět svými vzpomínkami. Znám pár lidí ve vašem věku, kteří se stále drží názoru "zlatí komunisti".

foto7
Víte, tak jako se národ dovídá z knih o socialistickém zřízení, tak já jsem se dozvídal z knih o 2. světové válce, protože jsem se narodil 7 let po ní. Kupodivu nikdo neříkal "zlatý Hitler", ale nikdo okolo mne neříkal ani "zlatá první republika". Generace mých rodičů byla ráda, že je po válce, že konečně mohou začít trochu žít. Generaci mých prarodičů z obou stran komunisté cosi znárodnili, ale mým rodičům to tolik nevadilo. Otec mohl dodělat vysokou školu, matku z vysoké školy pro buržoazní původ vyhodili. Ve škole jsem byl přesvědčen, že kapitalismus byl špatný, protože lidé si nebyli rovni, jedni vykořisťovali druhé, kdežto za socialismu a v budoucnu i za komunismu že nebudou existovat třídní rozdíly mezi lidmi. Jako teorie mi to docela vyhovovalo až do roku 1968, kdy mně bylo 15 let.

Nepřemýšlel jste nad tím, proč je kapitalismus technicky vyspělejší než socialismus? Když ve školách učili opak.

To víte, že přemýšlel. V dětství mi to nešlo na rozum. Ve škole jsme se učili, že socialismus je na vyšším stupni vývoje lidské společnosti než kapitalismus. A že proto se dřív nebo později rozšíří do celého světa. Jako dítě jsem prostě bral, že to platí, asi jako jsem bral za samozřejmé, že 2 a 2 jsou 4. Na střední školu jsem začal chodit v září 1968, a to, co jsem viděl v srpnu a v následujících letech, ve mně utvrdilo přesvědčení, že vývoj společnosti není tak jednoznačný, jak nám to tvrdili ve škole. Dospěl jsem k názoru, že v euroamerické společnosti jsou dva společenské systémy, ale že k tomu, aby vývoj mohl jít dopředu, musí jeden systém vyhrát. Rozhodně už jsem si nemyslel, že to bude automaticky socialismus.

Po sametové revoluci se státníci snažili doslova okopírovat západní společnosti. Jak jste vy vnímal tento přechod? Pro mnoho občanů to musela výrazná změna, že?

foto5
Když se najednou v roce 1989 socialismus zhroutil, zjistil jsem, že nenavázal myšlenkově na vyspělý západní kapitalismus, ale že se spíš podobá pionýrským dobám osidlování Ameriky. Kdo si co urve, to má. Nebylo to samozřejmě úplně to samé, protože za dob osidlování Ameriky se teprve tvořily zákony a od té doby nějaký vývoj uběhl. Rozhodně se také nenavázalo na kapitalismus z první republiky Československé ve chvíli, kdy tato republika skončila, protože produktivní generace už si ho nepamatovala.
Abyste měl představu - mému otci bylo v roce 1939, kdy začínala 2.svět válka, 17 let, v roce 1989, kdy se zhroutil socialismus, mu bylo 67 let. Čili celý produktivní věk prožila generace mých rodičů za socialismu. Těžko mohli navazovat na kapitalismus tak, jak ho pamatovali z dětství. No, a moje generace pamatovala jen státní socialistický majetek.

Na závěr si dovolím poslední otázku. Bylo vám po revoluci lépe než před ní?

Řekl bych, že jsem se neměl lépe než před rokem 1989, ale měl jsem se jinak. Síly se přeskupily a ti, co si věděli rady za socialismu, si věděli rady i po ní. Jen někteří lidé nemuseli kvůli tomu emigrovat.


Pavel Prchal

Pavel Prchal se narodil v roce 1987. Vystudoval SPŠ stavební a ČVUT obor Pozemní stavitelství. Pracuje jako projektant, ale má široký okruh zájmu. Je zakladatelem internetových čtenářských serverů, do kterých pravidelně přispívá. Píše také do časopisů o bydlení. Nyní v 52 letech ve volném čase pracuje na své první knize.

foto1
Před 50 lety se stala v Praze událost, která významně ovlivnila vývoj české společnosti. Myslím tím pochopitelně Sametovou revoluci. Podle vašeho data narození je jasné, že jste minulý režim na vlastní kůži nezažil. Jak vidíte dobu, ve které žili vaši rodiče?

No, když se zvonilo klíči na Václavském náměstí, tak mě osobně byly 2 roky.
O komunistickém zřízení jsem se dozvídal pouze z knih, z novin nebo od starší generace. Mé názory na socialistické zřízení jsou, dá se říct, takovým filtrem názorů doby.
Ale abych se dostal k vaší otázce. Jako malý jsem slýchával o velkých frontách na banány nebo o zboží z tuzexu. Vzpomínám si také, jak jsme v druhé třídě základní školy zpívali rodičům Hutkovu Náměšť. Až v osmnácti jsem pochopil, proč byli dospělí tak dojatí. Později jsem přečetl dost knih o tom, co komunisté v naší zemi udělali. Hlavně jsem četl zpovědi politických vězňů. Velice mě fascinovala osobnost Milady Horákové.
Když se to tak vezme, minulý režim vlastně stále žil i v mém mládí. Ve městech byla stále přítomná panelová sídliště bez zeleně a na politické scéně se stále probírala komunistická minulost jednotlivých politiků. Za mého mládí byly také zveřejněny seznamy StB, což vzbudilo v celé zemi rozruch.
Na střední škole jsem se začal zajímat o ekonomii a začal jsem zjišťovat, jak špatně komunisté vládli. Celkově sečteno a podtrženo, měl jsem na socialistickou republiku záporný názor. Dodnes nemohu pochopit, proč KSČM stále dostává volební hlasy. Věci se mají nazývat pravými jmény a myslím si, že její nový název je vlastně irelevantní. (KSČM byla v roce 2031 přejmenována na "Stranu změny" - pozn. red.) Jak si růst preferencí KSČM vysvětlujete?

Jako odpověď bych vám rád odcitoval George Orwella. "Lidstvo má na vybranou mezi svobodou a štěstím. Pro obrovskou masu lidstva je štěstí lepší." Orwellovo dílo mne velice ovlivnilo a myslím si, že platí i v dnešní době. Je to pro mne vysvětlení, proč mladí lidé vhazují do volebních uren lístky komunistické strany. Zkrátka se v dnešní době nedokáží prosadit a postarat se sami o sebe.

Opravdu si myslíte, že lidé za minulého režimu byli šťastnější?

Lidé, co milovali svobodu, šťastnější nebyli. Část národa byla schopna svou svobodu a názory vyměnit za svoje pohodlí a bezproblémový život. Stačilo bezduše podporovat stranu a život byl hned jednodušší.
Bylo také důležité, že na trhu nebylo moc velkých lákadel, jaké si mohli dovolit jen ti nejmajetnější.

Nemělo by to spíše patřit do výhod? Takto přeci fungují moderní společnosti. Aby se obchod rozvíjel, musí být za co utrácet.

foto2
V případě štěstí na úkor svobody je to nevýhoda. Před revolucí si lidé nemohli tolik závidět, tak jako po ní. Revoluce přinesla ve společnosti významnou změnu. Majetek se dostal z rukou státu do rukou podnikatelů, z kterých se stali majetní lidé zaměstnávající ty chudší. Na trh vniklo velké množství lákadel, např. luxusní automobily, které si mohli dovolit jen ti nejmajetnější. Lidé si mohli říkat, že bohatí majetku dosáhli svými schopnostmi a inteligencí. Z tohoto omylu je bohužel vyvedla média. Ta, již svobodná, mohla psát
o veškerých zlořádech společnosti. A také toho velice využívala, protože psát bylo opravdu o čem. Nepovedené privatizace, Harvardské fondy, vytunelované podniky...
Lidem média uštědřila morální ránu. Najednou ti inteligentní a schopní nepracují pro blaho ostatních, ale přemýšlí tím způsobem, jak by mohli vzít co nejvíce peněz mladému rozvíjejícímu se státu. Veřejnosti se rozhodně nelíbily ani korupční aféry. Však hlavním vystřízlivěním bylo to, že majetku dosáhnou lidé vychytralí, úskoční, jací hojně využívají podvodů a intrik. Pokud takového člověka vidím v novinách, jak nasedá do letadla, tak mi to moc radosti nepřidá.

Poslední otázka. Myslíte si, že bylo lidem po revoluci lépe než před ní?

Ano, myslím, že lidem bylo po změně poměrů lépe. Dnešní společnost má sice mnoho neduhů, ale lidé se nemusí bát vyjádření svých názorů. Jak řekl Orwell: "Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže i toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne." Něco takového je dar, kterého si i v dnešní době užívám. A přitom si uvědomuji, že ne všichni lidé v minulosti měli možnost svobodného vyjadřování.


Martina Nejedlá

Narodila se v roce 2021. Studuje čtvrtým rokem gymnázium v Písku. Je členkou hnutí KRIZE, které upozorňuje na problémy dnešní doby. Za čtyři měsíce oslaví devatenácté narozeniny.

Uplynulo již 50 let od změny poměrů v roce 1989. Vy jste se narodila 32 let po Sametové revoluci. Jak vnímáte listopadové události z tak dlouhého časového odstupu?

foto3
Sametová revoluce byla, dle mého, přirozeným vývojem té doby. Lidé byli již režimem a stylem života přesyceni a proto chtěli změnu. Změnu viděli v západních demokraciích. Západní společnosti považovali za pokrokové. Řekla bych, že se na západ dívali takříkajíc s růžovými brýlemi. Až postupem času lidé zjistili, že není vše takové, jak se na první pohled zdá. S demokracií přišel tvrdý kapitalismus a ten postupem času omrzel také.

Netajíte se, že jste věrnou voličkou nově nazvané komunistické strany "Cesta změny. Říkáte, že byste v budoucnu ráda do strany vstoupila. Rád bych se dozvěděl vaše důvody k tomuto rozhodnutí. Proč vkládáte důvěru do strany, která je staršími generacemi zavrhována?

Víte, to je trošku na delší diskuzi, ale pokusím se být stručná. Systém kapitalismu v obchodě nutí ke stálému zlepšování nabídky prakticky na úkor všeho. Toto zlepšování je tvrdě vykalkulované. Tudíž se nebere ohled např. na životní prostředí. Výrobce se soustředí jen na prodej, nebere v potaz celkové důsledky svých činů.
V nedávné době vyvrcholily důsledky ropné krize. Do této situace lidstvo dostala právě touha po zisku. Šetřit ropou se samozřejmě mohlo, jenomže to bylo neekonomické. Ten, kdo by byl poctivý a šetřil, by neobstál v konkurenci těch nepoctivých. Z tohoto důvodu se pochopitelně nešetřilo. Ekonomie má na to svůj termín… "morální hazard".
Ještě musím zmínit zničenou přírodu obětovanou na podporu státních ekonomik a nesmíme také zapomenout na četné spory mezi národy, jejichž důvodem byly právě přírodní zdroje. Moderní ekonomiky demokratických společností se vyznačují vysokým nadbytkem, který ani lidé ke svému životu nepotřebují.
Zkrátka kapitalismus sám sebe přivedl do bludiště a nyní je těžké z něj najít cestu.

Chápu vaše rozhořčení nad ekonomickým vývojem, ale stále jste mi neodpověděla na otázku, proč sympatizujete s komunistickou stranou.

foto6
Promiňte, hned se k tomu dostanu. Komunistická strana nabízí řešení. Pokud se zestátní veškerý majetek, stát bude moci regulovat celkovou spotřebu národa. Bude moct trh omezovat a do prodeje pouštět jen ty výrobky, které jsou k životu opravdu nutné. Nemluvím také o tom, že si bude moci daleko lépe hlídat ochranu nad životním prostředím.
Když jsem mluvila o Sametové revoluci jako o přirozeném vývoji, je nyní přirozeným vývojem opětovný nástup komunistické strany. Lidstvo se dostalo do pasti a je třeba razantních řešení.

Dovolte mi malou poznámku. Uvědomujete si, že volíte stranu, která v historii nastolila režim přirovnávaný k fašismu?

Abych se přiznala, nejste první, od koho jsem tuto otázku dostala. Sama jsem nad tím dlouho přemýšlela a nakonec jsem si odpověděla úplně logicky. Pokud by byla komunistická strana a její politické názory tak hrozné, jak všichni tvrdí, nemyslíte si, že by v historii došlo někdy k jejímu zákazu? Nebo ještě lépe, proč nebyla Cesta změny... tedy tehdy vlastně KSČM, zakázána hned po revoluci? Lidé si totiž chtěli ponechat zadní vrátka pro případ, kdyby nový režim nebyl úplně to, co očekávali.

Na závěr rozhovoru ještě poslední otázku. Myslíte si, že bylo lidem po Sametové revoluci lépe než před ní?

Jak jsem už řekla, byl to přirozený vývoj. Tehdy si lidé jen mysleli, že jim bylo lépe. Jenomže průběhem času se ukázalo, že to bylo úplně obráceně.


Pozn.: Text byl poslán to soutěže , kterou pořádá sdružení Člověk v tísni společně s týdeníkem Respekt.

V prvním rozhovoru byl použit článek z Tomova deníku s laskavým svolením autora. Jde o tento článek. Mimochodem, aby se předešlo nedorozuměním, upozorňuji, že "Petacchi" je moje internetová přezdívka.

Vložit komentář.

TOPlist