logoweb
Pavlův web

Projev na stužkovacím večírku

PAVEL: Dobrý den vážení spolužáci a učitelé, i já bych vás chtěl přivítat na stužkovacím večírku třídy P4. Když se rozhlédnu kolem vidím tváře učitelů, s kterými jsme společně strávili mnoho času. Za tu dobu se člověk o nich dozví spoustu věcí. Ať už jde o jejich povahu, styl výuky nebo různé výstřelky. Za tu dobu si nelze nevšimnout používání různých frází nebo slovních hříček.

JIŘÍ: K maturitě nás vedla opravdu dlouhá cesta a naši učitelé nám byli spolehlivými průvodci. Za ty čtyři roky jsme je poznali a mnohé si oblíbili. Sdíleli jsme s nimi naše úspěchy a neúspěchy...

PAVEL: I když naše neúspěchy vyplývaly z jejich hodnocení.

JIŘÍ: Na tom nesejde. Na našich vyučujících jsem poznal mnoho kladných vlastností, kterých bychom si měli všímat více, než jejich nedostatků.

PAVEL: No ale jak se říká, ďábel je skryt v detailu. Proto bych jejich negativa nepodceňoval. Někteří učitelé si třeba potrpí na přísnou disciplínu a velmi těžko nesou, když někdo jedná nebo přemýšlí jinak než oni sami. Možná není náhodou, že pro někoho je učitel povolání, pro někoho zase diagnóza. Potom dochází k takovým trapným incidentům, kdy jeden nejmenovaný žák hází po učitelích klíče.
foto1


JIŘÍ: Možná to má své nevýhody, ale přísný učitel tě většinou naučí více, než učitel, který je benevolentní.

PAVEL: Ano, některé školní hodiny skutečně připomínají ukázku anarchie. Doteď si pamatuji druhák, kdy jsme postavili mezi dveře skříň a přicházející učitel se nestačil divit. Břicho mě z toho bolelo ještě druhý den.

JIŘÍ: Ano, smích je důležitá věc ve výuce. Ale nemusí se dělat učitelům takové nemístné žerty. Mnoho učitelů tě jistě dokáže rozesmát svými poznámkami.

PAVEL: Máš naprostou pravdu. Okamžitě se mi vybavil pan Holčapek. Na jeho přednášku o Pepíčkovi a Mařence navazující na správné umístění střešních oken asi nezapomenu.

JIŘÍ: Mě se líbí, jak se pan Holčapek vždy přiřítí do třídy, rozdělí práci a zase odejde. Mnohdy si říkám, kde všechny ty nabídky na rýsování vůbec bere.

PAVEL: Ne nadarmo ho třída přirovnává k italským mafiánům a proto také dostal třídní přezdívku Holčapíno. Jinak ještě k těm zábavným projevům. Doteď si budu díky panu Mackovi pamatovat, že beton z hlinitanového cementu je beton, který nám rozhrabají slepice.

JIŘÍ: Pan Macek si v těchto hláškách skutečně libuje.

PAVEL: To ano. Slabší jedinci odpadají, za pět pane kolego, ohrožený jedinec, máte rozmluveno nebo já vás hned zklidním. Přednášky o vstupenkách, ze kterých se stanou letenky jsou také časté. Zajímavé je, jak z Jiřího Vrbky udělal takového inkvizitora, který vždy musí říct pět čísel, díky kterým pan Macek vyvolává. Doteď nezapomenu na jeho krátkou přednášku o pohřebnictví. Zvláště si pamatuji jednu historku o nebožtíkovi, ale tu tady raději vykládat nebudu. Pan Macek by myslím také měl poděkovat Tomáši Veselému, za to, že ho odnaučil říkat slovo víceméně. Tomáš se jednou v hodině nudil a tak si zapisoval kolikrát pan učitel toto slovo řekne. Došel k neuvěřitelnému číslo 50. Využil tedy rychlého posla, který běžel až na firmu G-servis a vše panu učiteli vyklopil. Od té doby se pan Macek hlídal a toto slovo jeho výklad již nenarušuje. V hodinách betonu ovšem nemívá hlášky jen pan Macek. Velice frekventovaná věta je "tak mi dejte rovnou za pět". Čím by to asi mohlo být?

foto3
JIŘÍ: Musím však uznat, že pan Macek to s námi ve skutečnosti myslí dobře. A tím, že nikdy neřekne písemku dopředu nás možná donutí se učit. Já považuji pana Macka za jednoho z nejlepších učitelů.

PAVEL: Podívejte na něj. Teď si šplhá, ale před pár týdny pana učitele málem knokautoval hlavou, když se oba zároveň ohnuli pro spadenou křídu.

JIŘÍ: No... zase nemám nějaké přiblblé vtípky. Jako když jsi mazal tabuli roztrženou houbou a tvrdil jsi paní Čapkové, že to půjde dvakrát rychleji, protože máš dvě.

PAVEL: No jo. Paní Čapková. Kdybych zapisoval místo matematických vzorců její hlášky a perly, tak bych si asi zničil ruku. Třeba její výkřik "Strašné", Vy obludky, Dolíček - Kopeček k tabuli nebo pokud z někoho ucítí cigaretu tak reaguje: "Ty smrdíš! Kdes byl?" Paní učitelka se taky velice zajímá o to, jestli posloucháme maminku, nebo jestli doma uklízíme. Úžasné bylo také její kreslení v deskriptivě na zdi, když se jí obrázek nevešel na tabuli. Nesmím opomenout takovou vážnější věc, kdy vinnou špatných silnic paní učitelka málem nepřivezla do školy našeho spolužáka Broňu Valu.

JIŘÍ: Broňa nám poté vykládal, že jel zbytek cesty stopem. Bohužel zapadl do auta lidem, kteří jeli tak hrozně, že se bál bouračky ještě jednou. Ten den, když přijel do školy, tak jsme měli paní Kučerovou, která se divila proč má Broňa tak vytřeštěné oči.

PAVEL: Ještěže si Broňa nemusel u paní třídní omlouvat pozdní příchod. Těžko říci jestli by této historce věřila. Paní třídní je opravdu velice důsledná v omlouvání hodin. Na toto už narazilo mnoho žáků. Nějaké citáty se vymýšleli špatně, ale na něco jsem si přece jenom vzpomněl. "To je technické písmo? To jste stavaři?" - tuto větu jsem slyšel opravdu mnohokrát.

JIŘÍ: Ano ale dělá to pro naše dobro. S některými středoškoláky, co chodí do školy jen ve středu se asi nic jiného dělat nedá.

PAVEL: Dobře to s námi určitě myslí všichni učitelé. Jenomže u některých to není tolik vidět. Třeba u paní Johnové, která to s námi dobře myslí, jenomže většina žáků ji vůbec nerozumí. Jakmile se začne paní učitelka anglicky ptát reagují maximálně tři lidé. Paní Johnová si potom může maximálně postesknout. "S vámi si člověk nepokecá, to je jak s bolavým koněm." Jakmile si uleví, rozdá nám papírky velice známého formátu a my píšeme minitest.

JIŘÍ: No ale toto je váš problém, že nerozumíte. Mnoho z vás je v angličtině jako v transu při meditaci. Pak se nedivte, že jen tupě zíráte.

foto2
PAVEL: Možná ano. O meditaci nás učí paní Růžičková v občanské výchově. Její přednášky se ale setkávají u mnohých s mírným nepochopením. Paní učitelka se také musí potýkat s mnoha třídními diskutéry, hlavně s Jiřím Vrbkou a Petrem Velínem. Mnohdy tím hodina dostane úplně jiný rozměr. Paní učitelka se také snaží zvýšit náš kulturní a duchovní rozhled, bohužel se opět setkává s nepochopením ze strany více technicky založených lidí, kterých je ve třídě více než dost. Také píšeme totožné písemky jako třída T4. Mezi třídami proto existují rychlé spojky pro přenos těchto velice cenných informací.

JIŘÍ: Myslím, že jsi to vystihl dobře. Někteří naši spolužáci by v jejich hodinách zasloužili bonus.

PAVEL: A možná dvojitý. Bonusem nazývá pan Michálek velice známé tresty spočívající v 10klicích, 10dřepech s výskokem a 10sklapovačkách. Už mu stačí říct pouze Nasadil, Sláma bonus! A vše je více než jasné. Pan Michálek si také velice oblíbil našeho předsedu a v každé hodině tělocviku ho vítá slovy: "Tak co Vrbo".

JIŘÍ: Nejlepší jsou tělocviky, kdy se rozehraje partie fotbalu. To se pan učitel s chutí přidá, ale na jeho mohutnou postavu se málokdo troufne zaútočit. Proto dostává na hřišti více prostoru než kdokoli další. Ještě bychom neměli opomenout naši fyzikářku paní Pálkovou. Paní učitelka nás velice pěkně oslovuje "broučci". Paní učitelka nás vždy vítá s úsměvem a její dobrá nálada je zdá se nevyčerpatelná.

PAVEL: No to bych úplně netvrdil. Někdy se stane, že paní Pálková dobrou náladu nemá a to už opravdu stojí zato, to lítají hromy a blesky. V druháku jsem byl za takové situace zkoušený a musím říct, že to byl křest ohněm.

JIŘÍ: Každý má přece jen své dny. Myslím, že i přes veškeré chyby na straně učitelů nás opravdu něčemu naučili. A díky jejich pomoci doufám všichni zdárně odmaturujeme. I když si z vás tady kolega zde momentálně dělá legraci, tak je ve skutečnosti určitě rád, že nás učíte právě vy. Závěrem bych chtěl žákům a i učitelům popřát pevné nervy před nadcházející zkouškou dospělosti a chtěl bych poděkovat učitelům za všechny ty roky zpátky.

Vložit komentář.

TOPlist