logoweb
Pavlův web - články


Černobylská havárie

26.dubna roku 1986 se udála největší havárie v historii jaderné energetiky. V 1 hodinu a 23 minut explodoval na území dnešní Ukrajiny ve čtvrtém bloku Černobylské elektrárny přetlakovaný reaktor typu RBMK - 1000. Mnoho zaměstnanců zemřelo nebo bylo zraněno. Unikající radiace donutila sto tisíc místních obyvatel opustit své domovy. Území bylo zamořeno na desítky let. Krajina v okolí elektrárny bude po dlouhý čas poznamenána. Od této události budou znát slovo Černobyl lidé na celém světě.
Opravdu je tomu tak. Když se řekne "černobyl" málokomu se vybaví vytrvalá, trsnatá a aromatická rostlina. Pelyněk Černobýl byl zastíněn vrcholem sovětské techniky, mohutnou jadernou elektrárnou stojící u řeky Pripjať. Tuto "slávu" však nezpůsobila jen samostatná stavba. Proslavila se, jak už jsem zmínil, "obrovským ohňostrojem".
Názory na to, co se vlastně v elektrárně stalo se různí, ale experti na jadernou energetiku dokázali z nashromážděných údajů zjistit příčinu.
cernobyl
Mělo být provedeno plánované odstavení čtvrtého bloku. Při té příležitosti chtělo vedení zjistit, zda turbogenerátor bude po odstavení reaktoru setrvačným doběhem napájet čerpadla havarijního chlazení. Co to vlastně znamená? Pokud odstavíte reaktor voda v primárním okruhu stále cirkuluje a procházejíc turbogenerátorem vyrábí elektrický proud. Pokud by čirou náhodou vypadla elektrická síť v celém Sovětském svazu, konstruktéři by věděli, kolik energie jim přebývá. Právě tuto energii by mohli využít pro havarijní chlazení. Šlo vlastně o docela běžný experiment, který měl zlepšit bezpečnost provozu. Události se však zkomplikovaly.
Aby mohl být experiment vůbec proveden, musel být vypojen havarijní systém chlazení, aby nezačal působit během testu. Z vedení byl však dán pokyn k odkladu testu na 9 hodin. Důvodem bylo doplnění elektřiny před blížícími se oslavami prvního máje. Po celou tuto dobu byl havarijní systém vypnutý. Odklad mimo jiné způsobil, že se vystřídaly směny a experiment prováděli lidé, kteří na to nebyli optimálně připraveni.
V 11 hodin večer došlo chybou operátora k velkému poklesu výkonu na 30MW. Operátoři vytáhli regulační tyče nad povolenou hranici. Tím se zvýšil výkon pouze na 200MW tepelných. I v takovém stavu byl provoz reaktoru zakázán. Počítač hlásil, že reaktor pracuje mimo povolené limity, přesto experiment začal.
Snížilo se množství vody v chladícím okruhu. V reaktoru docházelo, řečeno odborně, ke kladnému dutinovému koeficientu reaktivity. Pokusím se to vysvětlit.
Jaderná reakce probíhá tak, že neutron narazí do jádra uranu. Uran se s výbuchem rozdělí na dvě části a do prostoru vylétnou neutrony další. Neutrony opět naráží do dalších uranových jader. Toto nazýváme neřízená jaderná reakce. V reaktoru je prostředí (moderátor), kde se neutrony zpomalují. Neutrony pohlcuje voda nebo regulační tyče. Takto probíhá řízená jaderná reakce.
V Černobylské elektrárně se používal varný reaktor. Uvnitř primárního okruhu byla vařící se voda jako chladivo a jako moderátor se užívaly grafitové bloky. Tím, že operátoři snížili množství chladící vody, se u zbylé vody v reaktoru zvýšila teplota a tlak (začala se více odpařovat). Zhoršovalo chlazení samotné jaderné reakce a tím pádem teplota stále více stoupala. Toto je tedy kladný dutinový koeficient reaktivity.
Pokud by jaderná reakce nebyla chlazena říkají tomu jaderní specialisté s nadsázkou "čínský syndrom". Znamená to, že se palivo rozžhaví na obrovskou teplotu a propálí se reaktorem až hluboko do země.
Něco podobného se dělo i na čtvrtém bloku. Jen s tím rozdílem, že palivo se nepropálilo skrz. Jen "rozvařilo" přítomnou vodu a ta odsunula tisíc tun vážící betonovou desku nad reaktorem. Výbuch rozmetal do okolí jaderné palivo a kusy hořícího grafitu. Vedoucí noční směny Alexandr Akimov nevěřil tomu, že by čtvrtý blok vybuchl a prohlásil: "Reaktor je v pořádku, nemáme žádné problémy."
Do boje s hořícím reaktorem se vrhli hasiči. Nebyli však dostatečně informováni o příčině požáru. Při tak vysoké teplotě, která v reaktoru panovala (okolo 2000°C), se voda rozkládala na vodík a kyslík. Tyto dva prvky vzápětí explodovaly. Hasiči, přec s dobrými úmysly, situaci zhoršovali. V 5:20 hodin ráno byl reaktor uhašen. Zabránění rozšíření požáru na další bloky si vyžádalo u mnoho hasičů nejvyšší cenu.
dira blok
O dvě hodiny později bylo evakuováno přilehlé město Pripjať. Celá havárie vyzářila cca 300sievertů (na běžný rentgenový snímek potřebujeme asi 0,035 sievertů). Území v okruhu desítek km od elektrárny bylo zamořeno radiací. Ze zóny okolo elektrárny se evakuovalo 116 000 obyvatel. Vzniklý radioaktivní mrak si to namířil do Evropy, odrazil se od pohoří Alp a přeletěl přes naše území směrem na Polsko. V jaderné elektrárně Dukovany, dozimetrické přístroje naměřili zvýšené hodnoty radiace a na spustil se poplach.
Celkem na Černobylu zahynulo 31 osob a přes 140 bylo zraněno. Co se dělo s Černobylem poté? Čtvrtý blok byl zalit obrovským železobetonovým sarkofágem. Celé tyto opatření stály okolo 2 miliard dollarů. Zbylé bloky začaly po čase opět pracovat. V ozářené a pusté krajině se reaktory opět probudily k životu. V roce 2000 byla elektrárna, na popud politiky západních zemí, odstavena. Důsledky havárie by se daly shrnout takto. Dvě nedodržení bezpečnostních předpisů, jedno nedodržení průběhu experimentu, úmyslné odpojení tří automatických systémů ochrany. Musíme také vzít v potaz špatnou koncepci černobylského reaktoru.
Této havárie hojně využívají ekologické hnutí ve svoji propagandu proti jaderné energetice. Někdy jsou jimi události až příliš zkreslovány. Dnešní reaktory jsou konstruovány tak, aby nemohlo dojít k náhlému vzrůstu výkonu jako u reaktoru RBMK - 1000. S vyšším výkonem se horší podmínky pro štěpení uranu a reaktor se samovolně zastaví.
Na bezpečnost elektrárny se dávají obrovské částky a obětuje se i část výkonu. Černobylský reaktor nebyl sice tak bezpečný, ale zato byl mnohem účinnější. Elektrárny jsou přístrojově připraveny na všemožné extrémní situace. Od prasknutí chlazení v primárním okruhu až po pád letadla. Elektrárny jsou vybaveny aktivním a pasivním systémem ochrany. Cena jaderné elektrárny je tak ohromná, zejména kvůli těmto bezpečnostním opatřením.
Dnes jsou okolo Černobylské elektrárny dvě zóny, vnější a vnitřní. Ve vnější žije asi 600 obyvatel. Dostávají příspěvky od vlády a jídlo a voda se jim vozí z nezamořeného území. Jde převážně o starší lidi, ale na život v zóně si nestěžují. Vnitřní části se říká "mrtvá zóna". Povolený vstup mají pouze vědci a ojedinělé exkurze.
Okolí Černobylu je rájem zvířat, přec nemají dlouhý život. Stromy jsou červené od radiace. Dozimetr ukazuje vždy kladné hodnoty. Město Pripjať je připraveno na oslavy prvního máje, které nikdy neproběhly. Jakoby se tu zastavil čas. U vstupu do města je nápis Stranická linie a síla národa nás vedou k vítězství komunismu. Většinou vyvolá úsměv, ale ti co zde žili se nesmějí. Ve vnějším pásmu stroje odstraňují povrchovou zeminu. Do hloubky tří cm je silně radioaktivní.
Čas bude plynout dál, ale krajina bude navždy poznamenaná. Mnoho generací se bude muset potýkat s tímto dědictvím po předcích. Zde nelze říci fráze "to časem přebolí". Radioaktivní rány čas možná zanítí, však nezahojí. Černobyl bude stát uprostřed zóny, jako památník lidské pošetilosti. Protože jak říká Arnošt Lustig: "Pamatovat si dává sílu. Vyzbrojí tě, abys dával pozor a nemohlo se to stát tvým a mým dětem."

velin technik

Zajímavé odkazy:
http://www.volny.cz/kostka2000/Cernobyl.htm
http://cernobyl.wz.cz/
http://www.cez.cz

Zajímavé knihy a publikace:
Havárie v jaderné elektrárně Černobyl (vydalo ČEZ)
Příručka pro ochranu obyvatelstva (JE Temelín)
Volodymyr Javorivskyj - Marie z Černobylu
Světlana Aleksijevičová - Modlitba za Černobyl

Vložit komentář.

TOPlist