logoweb
Pavlův web

Mé příspěvky ve Středníku č.7


Novinky ze skriptárny

V říjnovém středníku 2006 byl otištěn článek na základě rozhovoru s ředitelkou nakladatelství ČVUT Ivanou Smolíkovou. S pohledem do budoucna paní ředitelka mluvila o skriptech na CD. O tom, jestli se věci pohnuly kupředu se dočtete zde. Od nového roku vešla platnost nová změna číslování ISBN, což znamená v praktické rovině zrovnoprávnění knižního a multimediálního média. První pokus o vydání textu na CD už proběhl. Nakladatelství vydalo knihu s příklady k přijímacím zkouškám z matematiky v dvojí podobě. Výsledná poptávka na trhu byla vskutku zajímavá. Oproti deseti tisícům prodaných tištěných výtisků se prodalo jen pár desítek "cédéček". Je diskutabilní nakolik se do prodeje promítlo nelegální kopírování a skutečný nezájem. Právě tato zkušenost je důvod, proč se nakladatelství do plošného vydávání elektronických skript příliš nežene. Ohledně nápadu inspirovat se projektem internetových stránek i-legalne.cz, kde lze legálně za poplatek stahovat se paní Smolíková vyjádřila takto: "Je rozdíl mezi vydáváním on-line a off-line. Vydání skript on-line není nyní možné kvůli tomu, že po dobu licence, která se uzavírá mezi autorem a nakladatelstvím, nesmí být text zveřejněn na webu." A to paní ředitelka ještě neuvažuje o případném bezplatném kopírování. Zkrátka kvůli chybějící legislativě se univerzity elektronické formě skript příliš nevěnují. Optimističtěji vidí Ivana Smolíková jiné projekty než jsou elektronická skripta. Plánuje zavést speciální slevu pro studenty ČVUT. Princip by byl podobný, jako u placení v menzách, kdy při platbě studentskou kartou dostanete levnější jídlo. Při koupě skript by jste předložili svou kartu a z ní by se strhnul finanční obnos, samozřejmě o něco menší než je obvyklá cena. Tím by byli zvýhodnění studenti ČVUT oproti ostatním kupujícím.

Rekonstrukce na FBMI

Na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně se první etapa rekonstrukce zdárně blíží ke konci. Dvacet let starý objekt získalo ČVUT od města jako budovu se statickými a dalšími problémy, která se s přibývajícím časem dostávala do čím dál horšího stavu. Koncem listopadu minulého roku byly proto za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zahájeny práce k nápravě.
obr1
V nízkém, ale architektonicky výrazně členěném objektu, typickým pro FBMI, se opraví a zateplí střecha a kompletně zrekonstruuje malý sál, předsálí, sociální zařízení, restaurace a bufet, a to vše včetně statického zajištění budovy. To je dobrá zpráva pro všechny studenty a zaměstnance FBMI, protože restaurační zařízení ve fakultě prozatím nenajdete. Studenti a zaměstnanci školy se stravují v přilehlých restauracích a hospodách. Zrekonstruuje se také technické zázemí budovy, strojovna, rozvodna ústředního topení, sklady a zázemí kuchyně. Zajímavý bude nový multimediální přednáškový sál, který nabídne studentům mimo kvalitní výuky i komfort v podobě čalouněných sedadel.
Projekt byl zpracován architekty M. Papáčkou a K. Zuskou a ing. Bicerou. Náklady na první etapu rekonstrukce jsou vyčísleny v hodnotě 61,8 miliónů korun. Realizaci provádí firma Energie - stavební a báňská, a.s. Díky nepříliš mrazivé zimě mohly práce probíhat prakticky nepřetržitě, a proto je dokončení plánováno na letošní květen. Investiční záměr na druhou etapu rekonstrukce, která se týká velkého sálu a venkovních úprav, momentálně čeká na schválení na MŠMT.
Průběh rekonstrukce má svou hlučností a prašností dopad na studenty a zaměstnance, nehledě na uzavření části přízemí, suterénu a prostoru před budovou KOKOSu (pro neznalé -jedná se o vtipnou, již zdomácnělou zkratku pro budovu komunistického kostela). I přes útrapy si však málokdo stěžuje a všichni doufají, že se projekt dovede až ke zdárnému konci, a aby byli všichni, a to hlavně studenti, profesoři a pracovníci fakulty, s jejím výsledkem co nejvíce spokojeni.

Nové aktivity CIPS

Již druhým rokem, v nových prostorách studentského domu, funguje Centrum informačních a poradenských služeb (CIPS). Organizace, která původně vznikla z popudu studentů, stále rozšiřuje pole svých aktivit. Krom poradenství vícero druhů (studijní, sociálně-právní, psychologické, duchovní, kariérní) se CIPS snaží zvyšovat úroveň studentů i v jiných "mimotechnických"oblastech. V prostorách umístěných naproti Vydavatelství průkazů ČVUT se stále konají rozličné kurzy semináře a dílny. Při tom všem se ovšem nezapomíná na primární funkci CIPS a to informační služby a poradenství. Každý problém se lidé v něm snaží řešit a student má jistotu, že se může na někoho obrátit a že se někdo bude jeho problémem zabývat.
obr3
Provoz CIPS je financován odborem pro studium a studentské záležitosti rektorátu ČVUT. Těmito prostředky je financován pouze samotný provoz. Pro další aktivity získal CIPS dva granty v rámci rozvojových projektů MŠMT.
První projekt je zaměřen na zvyšování úrovně informačně-poradenských služeb a na všestranný rozvoj osobnosti studentů ČVUT . Z něj se čerpají prostředky například pro probíhající kurz malování (viz. Na skok v kurzu malování), který vedou malířky Eva Drgoňová a Klára Plieštiková, na zajištění Hudební dílny, kde studenti hrají a zpívají pod dohledem absolventa konzervatoře Martina Berana. Kurz kresby, nový kurz Origami nebo semináře na téma jak hospodařit s časem, jak se učit, jak na sobě pracovat, abych byl spokojený sám se sebou a další inspirativní náměty pro rozvoj osobnosti. Všechny tyto akce probíhají a CIPS zve všechny studenty aby se zúčastnili. Studenti mají také možnost pořádání vlastních akcí pod záštitou tohoto centra.
Druhý grant je na projekt Podpora integrace zdravotně handicapovaných studentů na ČVUT. V rámci tohoto projektu působí v CIPS od března poradna pro handicapované studenty ČVUT. CIPS se snaží vytvořit zázemí a pomoc studentům, kteří mají omezení různého druhu ( pohyb, sluch, zrak, jsou dyslektici a další…).. Bohužel na ČVUT neexistuje databáze postižených studentů, proto se případní studenti musí o tuto pomoc hlásit sami a to přímo v prostorách CIPS nebo na svých studijních odděleních u kontaktních pracovníků, jejichž jména jsou též na webu CIPS. Více informací se dá nalézt na webovém odkazu www.cips.cvut.cz.

Na skok v kursu malování

Po náročném dni plného studijních povinností, vcházím do místnosti, kde v lavicích sedí asi desítka studentů. Bystrým pohledem pátrám po tvářích přítomných a snažím se odhadnout, jakou většinou je zde zastoupena budoucí obec architektů. S překvapením zjišťuji, že kurz zaujal v rámci všech fakult ČVUT, a že se zde nachází i více "výtvarných analfabetů" jako já.
obr2
Na úvod řekne vedoucí kurzu, výtvarnice Klára Plieštiková několik slov a poté dostávám do ruky, která byla v posledních 4 letech zvyklá maximálně hýbat myší, dřevěný silný štětec. Rozpomenuv se na výtvarnou výchovu ze základní školy, namáčím onu pomůcku do barvy a lehkýmpohybem ji doslova plácám na mokrý papír. S ironií zpočátku rozvíjím úvahy o "ztrátě času", ale za chvíli se do té své "matlanice" ponořím, vypínám mozek a jen tupě sleduji stále přibývající barevný kontrast na papíře. Nesnažím se stvořit nic konkrétního, jen nanáším barvu na papír a nechávám na sebe působit jejími uklidňujícími účinky. Ne nadarmo se říká, že určité barvy mají na člověka pozitivní vliv. Paní Plieštiková to ví a schválně nechává studenty takové barvy používat. Hodina nakonec příjemně uteče a já přemýšlím jestli nebyl původní bílý nepomalovaný papír hezčí, než co jsem z něj po kurzu malování udělal.
Na konci hodnotíme všichni naše díla. Každý autor má prostor se ke své umělecké tvorbě vyjádřit. "Ve své malbě jsem se snažil napodobit styl Claudia Moneta a jeho obraz zátoky s lekníny", pokouším se žertovat nad svou malbou, která při velké porci fantazie dokáže připomínat snad cokoliv. Paní Plieštiková bere mou práci s úsměvem. Vždyť její ambicí není v učebně CIPS vychovávat novou generaci malířů, jako nám spíš přiblížit malbu, její techniku a hlavně pohodovou atmosféru. Po skončení kurzu odcházím v mnohem lepším rozpoložení než na začátku. Cítím se odpočatý připravený čelit nástrahám dalších všedních dnů. Nakonec uznávám, že to "ztráta času" rozhodně nebyla.

Dopis Pánubohu

Adresát:
Samotný pan Bůh
Nebeská brána 43
Nebe
685 78

Vážený Bože
Je tomu pár hodin, co jsem ležel na louce na zádech a koukal na hvězdy. Přemýšlel jsem nad vesmírem, zemí a životem, jako to dělá asi každý smrtelník. Cítil jsem se v tu chvíli bezstarostně a krásně. Vychutnával jsem si tu chvíli, protože jsem věděl, že brzy pomine. Protože miluji šťastné chvíle, v životě se snažím právě
foto1
o to, abych se tak cítil častěji. Je to životní paradox, protože se mi to málokdy podaří, a já kvůli touze po šťastných chvílích padám do depresí. Prostě absurdní.
Na tváři jsem cítil, jak mi voda na stéblech trávy smáčí tvář. Rozhlédl jsem se ještě jednou po nebi a koukal k Vám do oken. Ta strašná spousta hvězd mi připadala tak pestrá. Je vidět, že naše země je stvořena z vesmíru. Ten totiž pestrostí přímo kypí. Není divu, že se v té různorodosti člověk často ztrácí. Došlo mi, že je úplně přirozené pochybovat sám o sobě, když máme tolik různých nálad a pocitů. Kdo se v nich má také vyznat že? Bez pestrosti by byl život tak nudný a beztvarý.
Začalo mě být líto lidí stále zabraných do filozofických úvah, hledající za životem nějaký vyšší smysl (ano, došlo mi, že píšu o sobě). Jejich závěry totiž nikdy nebudou objektivní, právě kvůli skutečnosti, že vyšly z jejich vlastních myšlenek. Kvůli té pestrosti, s jakou jste při tvoření světa skutečně nešetřil, má každý člověk úplně jiný pohled na svět a odlišnou životní filozofii. Nějaké "vyšší pravdy" (nemám rád ten výraz) se nemůže nikdo dobrat. Ať jdou všichni intelektuálové k čertu (eh, to bych asi neměl říkat).
Ale zpět. Vystihl to Sokratés, i když byl tedy také filozof. Řekl: "Vím, že nic nevím." Já bych k tomu jen dodal: "A nikdy víc vědět nebudu.
foto2
Jediné, co nám zbývá je prostě žít. Užívat si pestrosti vesmíru a prožívat všechno. Štěstí, smůlu, lásku, nenávist, bolest, nemoci, zklamání, úžas, naději, víru, zábavu… nejde to ani vypsat, jak je život pestrý. A k němu patří všechno, i ty špatné stránky.
Ale proč Vám to vlastně píšu? Protože druhou stranou mince té pestrosti, o které jsem psal je pomíjivost. Hvězdy, které právě sleduji, jednou vyhasnou a zbude po nich jen kus hmoty. A to jen proto aby nahradila místo jiné, která je na počátku zrodu. Každá rostlina, zvíře nebo člověk má v sobě kus té hvězdy. Jednou pomine. A z této myšlenky jste zrodil celý svět.
A tohle je ten důvod. Moje dnešní štěstí vyprchá hrozně rychle. Za nějakou dobu se změní moje myšlenky do tradiční skepse a po nějakém dobrém pocitu nezbyde ani vzpomínka. Chci si ji proto nějak uchovat a neuražte se prosím, když jsem si k tomuto účelu vybral Vás. Tímto Vám chci i poděkovat, nejenom za tu moji dnešní zpověď.
No myslím, že pomalu vstanu a vrhnu se do víru života. Přes ten veškerý zmatek ve světě mám totiž jen v jednom jasno. Právě proto, že nemám nic jiného než ten můj malý skoro bezvýznamný život, tak chci, aby stál opravdu zato.
S obrovskou úctou

Člověk Pavel Prchal


Středník Duben 2007 - Celý časopis ve formě PDF


Vložit komentář.

TOPlist