logoweb
Pavlův web

Mé příspěvky ve Středníku č.5


Národní technická knihovna

Na místě bývalého parkoviště u fakulty architektury a stavebního inženýrství je poslední dobou až nezvykle rušno. Betonové parkoviště již zmizelo pod náporem těžké techniky a místo něj jsou dnes rozsáhlé výkopy. To vše kvůli nové národní technické knihovně, která bude stát více než dvě miliardy korun. Knihovna se přesune z pražského Klementina do nových prostor o kapacitě 2000 míst. V celé budově bude 1,2 milionu knih, z toho půl milionu knih ve volném výběru.
foto1
půdorysu zaobleného čtverce o straně 70m. Budova bude osmipodlažní. Fasáda Projekt vypracoval ateliér Projektil Architekti s.r.o. Navrhli objekt o bude tvořena odděleným skleněným pláštěm. V projektu je krom knižních regálů, počítačových učeben a studoven, také kavárna nebo knihkupectví. Směrem k modré mense je architekty navrženo12-ti patrové parkoviště, které je oddělené od objektu knihovny. Nahradí tím odstraněnou parkovací plochu.
Realizace projektu probíhá pod skupinou několika investorů z nichž největší je realitní skupina Sekyra group. Financování stavby je celkově zvláštní tím, že se jedná od tzv. realizaci PPP projektu. Znamená to, že investor platí celou stavbu ze svých zdrojů a po dokončení přijímá splátky od státu. I když národní knihovny spadají pod ministerstvo školství, stavba z rozpočtu ministerstva bude hrazena jen částečně kvůli její veliké finanční náročnosti. Dokončení stavby je předpokládáno v zimním semestru roku 2009.
Autoři o své práci hovoří, že bude jako stavební příručka v praxi, prezentující současné technologie a trendy ve stavebnictví. Pro studenty stavebních fakult tedy začíná být pouhá chůze do školy velice poučná. Pokud se chcete dozvědět více o budoucím objektu navštivte stránky www.stk.cz/ntk/.

Pojď dítě

Pojď dítě. Procházej mou cestou a cestou jiných. Sleduj stále tu cestu vinoucí se před tebou.
Přejdeš horizont. Cesta pokračuje a ty také. Nevíš proč, ale udržuješ se stále v pohybu. Nevíš co by jsi dělal jiného, tahle cesta je tvůj život.
Docházíš k rozcestí. Je to zvláštní, něco takového jsi nečekal. První cesta je úzká a plná kamenů. Druhá je široká a pěkně vyšlapaná. Nemůžeš se rozhodnout. Nevíš, co ti která cesta přinese. Nevíš kam vede, nevíš jak ovlivní tvoji cestu samotnou. Ale rozhodnout se musíš. Tohle je jediné co víš. Tvá cesta se ubírá po první cestě. Tvé rozhodnutí podnítilo vzezření pěšiny. Ani nevnímáš, že se pohybuješ. Nohy jakoby tě samy nesly. Čas jde mimo tebe. Dalo se do deště.
Připadá ti, že vše je proti tobě. Voda rozmáčela cestu a tvoje nohy se do ní boří. Nebe je v jednom ohni. Blesky šlehají jeden přes druhý. Jsi unavený. Přemýšlíš, co by se stalo, kdyby ses vydal cestou druhou. Neumíš si odpovědět. Na zemi padají provazce vody. Nic na tobě nezůstalo suché. Třepeš se zimou, ale jdeš dál. Už ani nevnímáš cestu před sebou. Obraz se ti začíná rozmazávat. Tvá mysl je jinde. Padáš přímo do rozblácené cesty. Voda stéká po tvém bezvládném těle.
cesta
Cítíš teplo a jemné šimrání na kůži. Otevíráš oči, ale oslepuje tě svit slunce. Země je ještě vlhká, ale slunce ji zahřálo. Po tvé kůži lezou mravenci. Poslové života, říkáš si. Zvedáš se a opět cítíš ve svalech sílu. Děkuješ slunci za sílu a mravencům za probuzení. Dáváš se opět do pochodu a nevíš proč.
Cesta utíká a krajina se mění. Cesta se mnohdy klikatí a kříží. Potkáváš najednou mnoho dalších lidí. Každý vypadá jinak a přesto jste všichni stejní. Každý jde po cestě jiným tempem. Někdo se plouží a někdo tě klusem předbíhá. Někdo jde s hlavou sklopenou a někdo si vychutnává pohled na krajinu. Každý prožívá rozmary počasí jinak. Někdo se lituje, jiný bojuje. Bez ohledu na to ti připadají ti lidé nějak blízcí. Všichni neví proč musí stále po této cestě chodit. Nikdo nechápe smysl toho všeho.
Všechno se mění. Cesta, krajina, počasí, lidé na ní... i ty. Uvědomuješ si, že se měníš zároveň se svou cestou. Jste spolu nějak spjati, ty to víš. Opět tě napadá, jaký by jsi asi byl, kdyby jsi se rozhodl pro cestu jinou. Prošel jsi mnoho rozcestí a nikdy jsi nevěděl, kam tě vybraná cesta zavede. Poznal jsi, že ne všechny krásné cesty nevedly do pěkné krajiny. Nyní na rozcestích již nepřemýšlíš jakou cestou se vydat. Nerozhoduje vzhled cesty. Logika je taková lhářka.
krajina
Začínáš si více všímat ostatních lidí na cestě. Pozoruješ je rád. Přemýšlíš najednou více nad ostatními než nad sebou. Některé si stihneš oblíbit, však nakonec se na rozcestí rozhodnou jinak nebo přestanou stačit tvému tempu. Ztratili se ti z dohledu, ale oblíbil sis jiné. Všechno se mění, i tví přátelé.
Jdeš dál a snažíš se chytit slunce. Slunce je najednou před tebou a zapadá. Jdeš dál, nedbaje temnoty. Slunce ti náhle vysvitne za zády a za chvíli je zase před tebou. To slunce je stejné na stejném místě, ale ty jsi starší. O jeden den blíže konci tvé cesty. Začínáš si uvědomovat, že tvá cesta brzy skončí.
S tímto uvědoměním zjišťuješ, co se ti na tvé cestě nepodařilo. Pro co jsi se rozhodnul špatně nebo když jsi jen špatně přemýšlel. Uvědomuješ si myšlenky, které nebyly tvé cestě nijak prospěšné. Přemýšlíš nad tím čím dál více a máš potřebu o tom ostatním lidem na cestě říci. Oni tě ale bohužel neposlouchají, jsou zaslepeni svou vlastní cestou. Možná chtějí k tomuto poznání dospět sami. Nebo možná proto, že jim stejně neodpovíš na nejjednodušší otázku... proč vlastně na této cestě jsou.
Smířil jsi se s ostatními lidmi a vlastně i sám se sebou. Najednou se dalo do deště. Voda rozmáčela cestu a tvoje nohy se do ní boří. Nebe je v jednom ohni. Blesky šlehají jeden přes druhý. Jsi unavený. Již nepřemýšlíš, co by se stalo, kdyby jsi se vydal cestou jinou. Jsi se svým výběrem smířený, ba jsi naopak rád, že jsi tou cestou šel. I když nevíš proč vlastně. Na zemi padají provazce vody. Nic na tobě nezůstalo suché. Třepeš se zimou, ale jdeš dál. Už ani nevnímáš cestu před sebou. Obraz se ti začíná rozmazávat. Tvá mysl je jinde. Padáš přímo do rozblácené cesty. Voda stéká po tvém bezvládném těle.
Cítíš teplo a jemné šimrání na kůži. Otevíráš oči, ale oslepuje tě svit slunce... ale to co vidíš není země.

Opeřenec na FSv

Na fakultě stavební byly v nedávné době zřízeny turnikety u vstupy. Vstup do fakulty se najednou omezil jen na osoby vlastnící platnou kartu ČVUT. Zprvu nebyl žádný problém a studenti si na novinku rychle zvykali. Záhy se však začala šířit fáma o tom, že vstup do fakulty budou mít studenti zdarma jen dvakrát. Při každém dalším vstupu se prý odečte finanční obnos ze studentské karty. Nejspíš vytvořením turniketům (v kuloárech nazývaných "zdržovadla") se vytvořil jakýsi biokoridor pro migraci kachen. Opeřenec byl nejen tak drzý, že tuto dezinformaci kvákal po celé škole, ale také si dovolil ji vystavit jakýmsi záhadným způsobem na fakultním webu. Studenti se samozřejmě začali bouřit, ale brzy zjistili, že jsou stále na veřejné škole. Nebylo divu, že zpráva zmátla většinu studentstva, když byla prezentována tak věrohodně. Majitele oné kachny domácí se nikdy nepodařilo zjistit. Můžeme se pouze dohadovat, jaký byl její účel. Možná jen pouhá recese, ale třeba i úmyslné vzbouření studentstva za cílem svrhnutí vedení školy.

Středník Prosinec 2006 - Celý časopis ve formě PDF


Vložit komentář.

TOPlist