logoweb
Pavlův web

Zakládání v blízkosti jiného objektu

Výstavba nového objektu těsně vedle těch stávajících je zvláště ve městech a menších vesnicích docela častou záležitostí. Návrh základů zde má několik specifikací, kterými se odlišuje od základů samostatně stojícího objektu. Pokud by se zanedbaly mohlo by tím dojít k docela vážným poruchám.
foto1
Než vůbec započneme výkopové práce, měli bychom si uvědomit, že jsme při stavbě zodpovědní za poruchy, které naší prací způsobíme sousedním objektům. U výkopu je toto nebezpečí podstatné, protože hloubením výkopů narušujeme zeminu, na které jsou založené i ostatní objekty. Je proto důležité se touto otázkou zabývat, abychom v závěru nemuseli platit miliony navíc za rekonstrukce objektů, které jsme naší vinnou znehodnotili.
Pro pochopení následujících je jevů je dobré vědět jak se šíří zatížení v zemině. Tlak od základu se v zemině šíří pod úhlem 45° a je tedy roznášeno nejen do hloubky ale i do stran. Pokud tedy vedle původního základu vznikne ještě další - nový ve stejné úrovni, najednou začne být zemina zatížená dvounásobnou silou než předtím. A pokud je zemina zatížena více než dokáže unést, snaží se tuto situaci vyrovnat deformací. Dojde k sedání obou základů a objekty se do sebe zapřou (viz. obr.).
Pro řešení této situace musíme nějakým způsobem zvýšit únosnost základové půdy, proto využijeme tzv. injektáže, kdy se pomocí ocelové trubky pod tlakem vhání do zeminy injektážní směs. Když zatuhne, zlepší se vlastnosti zeminy. Nebo můžeme využít hlubinných základů. V případě již realizovaných základů se využívají mikropiloty.
Jiná situace nastane v případě, že budeme chtít podsklepený objekt a budeme zakládat do ještě větší hloubky. Musíme zabezpečit jámu pevným pažením, které bude schopno přenášet zatížení od stávajících objektů. A pokud zakládáme pod hladinou spodní vody a plánujeme z jámy vodu odčerpávat, může to mít také negativní efekt. Proudící voda s sebou často odnáší i jemné částečky zeminy a ty mají často velký vliv na únosnost. Můžeme takto nevědomky způsobit poruchy vedlejších staveb.
Poslední varianta je zasklepený sousední objekt a náš nový nezasklepený. Musíme počítat s tím, že základ naší stavby bude v konečném důsledku tlačit na sklepní stěnu souseda. Opět tedy musíme z naší kapsy zaplatit protiopatření proti jejímu porušení. Řešení je individuální a musí ho navrhnout odborník. Běžně nějakým druhem podzemní stěny nebo vyztužením té stávající sousedovy.
Nepříjemné na této problematice je fakt, že se v této oblasti dělají často chyby, protože i pro odborníka je velice těžké odhadnout všechny místní vlivy a charakteristiky zeminy. Navíc většina starších objektů je velice náchylná na sebemenší sedání a velmi rychle tak mohou vzniknout poruchy, které jsou u soudu žalovatelné. Realizační firmě popř. investorovi se tak mohou během chvilky zvýšit náklady o několik miliónů. A to už pro ně není úplně košer.


Pozn.: Obrázek z katedry Konstrukcí pozemních staveb ČVUT.

Vložit komentář.

TOPlist