logoweb
Pavlův web

Zabezpečení stavebních jam

Pokud stavíme do určité hloubky, musíme se vypořádat s otázkou, jak provedeme zajištění výkopu proti sesuvu. Nejedná se o úplně jednoduché téma, ale přesto stojí za to zmínit základní problematiku a nejběžnější druhy řešení. Špatné provedení totiž zvyšuje riziko sesuvů, které mohou být pro dělníky často smrtelné. Když totiž zemina zasype pracovníka do výšky hrudníku, máte jen pět minut abyste ho vytáhli ven, protože kvůli tlaku zeminy na jeho tělo by se nedokázal nadechnout. Výkopové práce jsou náročná oborová disciplína a čas od času se smrtelný úraz stává.
foto1
Nejbezpečnější a nejlevnější způsob, jak čelit nebezpečím sesuvu, je svahování. Ode dna výkopu k povrchu vedeme šikmý svah. Sklon určuje druh zeminy. Pískovitá nebo štěrková zemina bude mít sklon menší a soudržné zeminy jako např. jíly zase větší. Nevýhodou svahování je náročnost na prostor. Ne vždy máme na pozemku k dispozici tolik volné vzdálenosti po obvodu stavební jámy, proto se musíme často uchýlit k jiným (většinou dražším) řešením. Spočívají v provedení svislé konstrukce (nazývá se pažení), která přenáší zatížení od zeminy popřípadě i od chodníků, silnic nebo sousedních objektů, jaké musíme též vzít v úvahu. Dá se říci, že do hloubky 1.5m je většina zemin v soudržném stavu (tzv. že nehrozí nebezpečí kolapsu). Při větších hloubkách už musíme pažit.
Nejstarším způsobem pažení je dřevěné příložné pažení. Představme si dvě desky, které jsou rozepřeny vodorovnými popř. šikmými vzpěrami z kulatiny. Desky brání stěnám výkopu proti vybočení. Používají se na hlubší základové pásy. Příložné pažení má dnes i svou moderní prefabrikovanou variantu, používanou pro vkládání kanalizace nebo jiných rozvodů.
Relativně známý druh pažení je pažení do zápor. Postup je následující. Do zeminy se po určité vzdálenosti zaberaní (zarazí) svislé ocelové válcované I nosníky. Postupně se pak bagrem odtěžuje zemina a mezi nosníky se vkládají v podélném směru dřevěná prkna (pažiny). Ty přenáší tlak zeminy do nosníků (viz. obrázek). Nosníky jsou ve většině případů zajištěny mikropilotovou kotvou, což je do terénu zaražená trubka, kterou se vhání pod velkým tlakem beton. Vznikne tak kotva, díky které je celé pažení zajištěno proti posuvu směrem dovnitř.
Pro pažení se dále využívají štětovnice, jaké byly původně vyvinuty pro armádní účely a jejich hlavní předností je vodotěsnost. Jsou to vlastně 5mm tvarované tlusté plechy, které se vzájemně spojují a vytvářejí spojitou odolnou stěnu. Další způsoby, jako jsou mikropilotové stěny nebo železobetonové podzemní stěny, už nejsou příliš běžné u menších objektů. Dělají se spíše pro velké hloubky nebo rozsáhlé objekty zakládané v problematických podmínkách.
Zabezpečení stěn výkopu není jednoduchou ani levnou záležitostí, proto bychom si měli vždy pečlivě rozmyslet do jaké hloubky chceme zakládat. Projektanti se totiž shodují, že na zemních pracích se dá ušetřit dost peněz, ale zároveň i ještě více ztratit.



Vložit komentář.

TOPlist