logoweb
Pavlův web

Vlhkost - nepřítel stavby

Pojmy jako jsou "navlhlé zdivo" nebo "vzlínající vlhkost" nejsou ve stavebnictví používané zrovna v pozitivním duchu. Jakmile můžeme poukázat na to, že v objektu je zvýšená vlhkost, jedná se zpravidla o závažný problém, jaký je nutno urychleně řešit. Proč tomu tak je se vám pokusí obecně naznačit tento článek.

foto1
Na úvod je třeba zodpovědět otázku. Jak se vlhkost do objektu vůbec dostane? Nejčastěji je to průsakem ze zeminy přilehlé k objektu. Hydroizolace jsou problematikou existující po celou historii stavebnictví. V dnešní moderní době se sice vyvinulo množství nových hydroizolačních systémů, ale svou maximální životností 30 let však stále nedosahují životnosti celého objektu, jaká je v průměru 100 let.
Dále objekt musí čelit vlhkosti od deště, popřípadě od vlhkosti ze špatně provedených střešních žlabů nebo svodů. Poslední důležitou položkou je kondenzace a difúze. Vlhkost může kondenzovat v místech tepelných mostů a zároveň vlivem rozdílných tlaků se snaží vlhkost z interiéru dostat skrz stěnu ven (difúze).
Vlivem vlhkosti se začnou měnit fyzikální vlastnosti materiálu. Zvýší se hmotnost a objem materiálu a sníží se schopnost tepelně izolovat (u běžného zdiva při 10% vlhkosti se tepelně-izolační parametry zhorší až trojnásobně). Dále se zvětší deformace materiálu a zároveň se zmenší jeho únosnost, což může vést až ke vzniku trhlin.
Biologický účinek vlhkosti také není zanedbatelný. Jak víme, bez vody není života. Normálně by se to dalo považovat za pozitivní věc, ovšem stěna plná plísní, bakterií a řas může možná vyhovovat členu hnutí Greenpeace, ale pro běžného obyvatele domu se jedná o něco nepřijatelného. Tito nevítaní "nájemníci" mohou způsobit mnohé zdravotní problémy včetně různých alergií. Vlhkost v domě nám touto cestou může i poškodit zdraví.
Posledním účinkem vlhkosti je chemické působení. Podzemní voda je často znečištěná a obsahuje množství chemických solí (převážně sírany, uhličitany a dusičnany). Při vysychání stěn mají tyto soli tendenci krystalizovat na povrchu. Negativní účinky jsou dva. Za prvé, nevypadají na fasádě příliš přitažlivě a za druhé, vytvoří difúzně nepropustnou vrstvu. Tato vrstva nám poté nepropustí páry pronikající z interiéru ven. Pod vrstvou solí vznikne vnitřní tlak vodních par. Z fasády domu se tak v konečném důsledku stane hračka pro děti, které se budou bavit snadným odlupováním omítky (tzv. krusty).
Norma ČSN P 73 0610 rozlišuje vlhkost na velmi nízkou (menší než 3%), nízkou (3-5%), zvýšenou (5-7.5%), vysokou (7.5-10%) a velmi vysokou (nad 10%). Vlhkost ve stěně se dá zjistit vážkovou metodou (vyvrtáním vzorku, jeho zvážením, vysušením a opětovným zvážením), příložnými vlhkoměry nebo datalogery. I když je vlhkost vlastně obyčejná voda, může nám způsobit mnoho nepříjemných problémů. Je proto výhodné se jim předem snažit předcházet.

Pozn.: Obrázky z Katedry konstrukcí a pozemních staveb ČVUT.


Vložit komentář.

TOPlist