Pavlův web
Střešní pláště
V historii stavebnictví se skladba materiálů pro střechy nikdy moc neřešila. Základem bylo udělat dřevěnou konstrukci krovu, která vytváří tvar a přenáší tíhu od větru a sněhu (v zimním období) do stěn a odtud do základů. Materiál bezprostředně vystavený venkovním podmínkám byla střešní krytina a pod ni se zpravidla už nic jiného nedávalo. V tehdejších dobách ale naši předkové neznali pojem „obytné podkroví“.
S nástupem těchto typů podkroví vznikla nutnost řešit i souvrství, které bude odolné jak proti dešti a větru, ale bude schopna i izolovat proti průniku vody dovnitř objektu a naopak úniku tepla ven z objektu. Souvrství materiálů (odborně skladby) je nejvýhodnější, pokud vám ho navrhne odborný projektant. Přesto není na škodu znát alespoň základní funkce jednotlivých materiálů v ní obsažené.
Střešní plášť se dělí na systémy jednoplášťové, dvouplášťové a tříplášťové. O jednoplášťovém systému se dá s troškou nadsázky říci, že je to několik materiálů spojených v jeden nehomogenní (různorodý) celek. Víceplášťové systémy již obsahují vzduchové mezery, které oddělují jednotlivé pláště.
Nejnutnějším materiálem ovšem stále zůstává střešní krytina, která odvání dešťovou vodu do okapního systému a chrání nám střešní plášť proti ostatním přírodním podmínkám a také proti mechanickému poškození (to mohou být např. kroupy nebo ptáci). Na trhu je mnoho rozličných druhů krytin od pálené krytiny, betonových tašek, až po určité plastové krytiny. Pro příklad a srovnání bobrovka od firmy Bramac stojí 15.3Kč a pro pokrytí 1m2 střechy potřebujete 10 kusů. Oproti tomu bobrovka od KM Beta má cenu 11.6Kč, ale protože má zpravidla nižší únosnost je nutné jich na 1m2 použít více.
Ihned pod střešní krytinou se nachází pojistná izolace, která nám brání průniku vlhkosti. Zvláště pokud máme střechu tepelně izolovanou, je tato vrstva přímo klíčová, protože vlivem vlhkosti dochází často k degradaci tepelné izolace a tím i ke zhoršení tepelně izolačních vlastností. Při výběru bychom měli vzít v úvahu, jaký typ plášťového systému jsme zvolili.
Jako další vrstva následuje již zmíněná tepelná izolace, která nám brání úniku našeho, většinou draze zaplaceného, tepla. Opět pro srovnání, za izolaci Rockwool Airrock LD tloušťky 60mm zaplatíte 101 Kč/m2. A izolace Orsil ORSIK se stejnou tloušťkou, ale o něco horšími tepelnými parametry, stojí 72 Kč/m2.
Z vnitřní strany se na závěr tepelná izolace překryje parozábranou. Ta zabraňuje pronikání teplého vzduchu z interiéru do chladnějších částí skladby a tedy brání vzniku kondenzace vlhkosti, která by měla za důsledek opět zhoršení tepelného izolantu (stejně jako pronikání vlhkosti z exteriéru). Parozábranu můžeme poté překrýt určitou pohledovou vrstvou (např. sádrokartonem) pro lepší vzhled. Komu by se také chtělo v obytném podkroví koukat na nevzhlednou parozábranu.
