Pavlův web
Pohledový beton inženýrským pohledem
Ve stavařské obci jsou všeobecně známy problémy se vztahy mezi architekty a inženýry. Jeden z těchto problémů se ventiluje u pohledového betonu, který se stává populárním jak u architektů, kteří ho čím dál častěji navrhují, tak i u odborné veřejnosti. Bohužel pohledový beton má mnoho úskalí, o kterých ví jen převážně inženýrská část. Ta si u pohledového betonu proto často stěžuje. Některé zajímavé problémy tohoto materiálu si zde popíšeme.
Nejprve pro neznalé. Pohledový beton je technická a zároveň estetická záležitost. Pokud vybetonujeme nějakou stavební konstrukci z pohledového betonu, už se nemusíme starat o vnější úpravu, ale ponecháme ji tak, jak je. Beton samotný nám zajišťuje zároveň fasádní funkci. Vzhledu objektu dominuje typická šedá barva. Tento materiál se používá stále více, a to nejen v krematoriích, kterým dodává chladný a pochmurný výraz.
Hlavním problémem je zajistit, aby beton vypadal na každém místě stejně. Barvu ovlivňuje každá složka betonu. Vlhkost kameniva, poměr cementu a vody a jiné. U pohledového betonu se proto musí od betonárky požadovat, aby byl technologický postup výroby betonu stále stejný. U betonárek se na to obvykle nebere zřetel a vyšší péče stojí pochopitelně i větší peníze.
U pohledového betonu rozhodují detaily. Pro příklad si představme, že se postaví bednění a do něj se vyváže výztuž. Výztuž byla několik dnů skladována na stavbě a uchytil se na ní počátek rzi (malé množství rzi se nepovažuje u železobetonu za problém, naopak působí příznivě). Před betonáží nám ale zaprší a část rzi se deštěm smyla a usadila se na bednění. Po odbednění již hotové konstrukce stavitel s úděsem zjistí, že jeho pohledový beton má barvu rzi. Náprava bohužel není úplně levná. Rez se odstraňuje chemicky nebo mechanicky.
Podobnou scénu stavbyvedoucí zažije, pokud na pohledový beton použije dřevěné bednění (běžně se používá montované systémové bednění, ale složitější detaily se provádějí ze dřeva). Dřevo obsahuje glukózu a ta reaguje s cementem. Výsledkem chemické reakce je nažloutlá barva, tedy opět negativní věc u betonu, který nám bude každý den na očích.
Problémem dřevěného bednění jsou také suky. Suky jsou jakési spletence dřevěných vláken. Dřevěná vlákna mají v podélném směru mnohem menší nasákavost než ve směru příčném (rovnoběžném s vlákny). Suky nám proto mnohem více odsají vodu z betonu a ten nám posléze ztmavne více než jeho okolí.
Nutno na závěr říci, že realizace pohledového betonu není vůbec lehkou záležitostí a stavbaři se musí skutečně potýkat s každým detailem. Navíc u betonu nikdy nedosáhnete ideálně rovného povrchu. Vždy vám vzniknou nějaké trhlinky nebo mezery. Otázkou je, jestli hodně nebo málo. Oprava u pohledového betonu není možná, protože je vždy vidět a výsledek působí z hlediska estetiky rušivě. V případě neúspěchu je stavař postaven před volbu. Buď dá za nedostatky slevu nebo celou konstrukci zbourá a začne znovu.
Pozn.: Fotografie www.peri.cz .
