Pavlův web
Nastává comeback dřeva?
V posledních letech se opět dostává do pozornosti stavebníků tradiční materiál dřevo. Po desetiletí nadvlády betonu, oceli a zdiva se tento materiál snaží mezi nimi vydobýt své místo. Činí se tak prostřednictvím nově založených organizací, jaké se snaží upoutat pozornost, vyzdvihnout výhody a zároveň vyvrátit některé mýty dřevěného materiálu. Nutno říci, že dostat dřevo do povědomí široké veřejnosti, se jim už podařilo.
Pro větší využití existuje několik silných argumentů. Předně celoevropský trend ekologičnosti. O globálním oteplování si můžeme myslet cokoliv, ale fakt je, že se dnes věnuje velká pozornost produkci skleníkového plynu CO2. Dřevo je v tomto ohledu jako stavební materiál skoro unikátní. Například pro výrobu cementu je potřebné velké množství energie a zároveň vzniká odpadní složka CO2, která je vypouštěna do ovzduší. Obdobné je to při výrobě oceli a cihel. Dřevo je jediný stavební materiál, který má pasivní bilanci CO2. To znamená, že v celém životním cyklu ho více absorbuje než vyprodukuje. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2 a i když při zpracování dřeva na pile a při dopravě vznikne určité množství CO2, v celkovém součtu je to zanedbatelné.
Protože v minulosti se stavební průmysl orientoval hlavně na stavby z cihelných tvárnic a železobetonu, v Česku tím výrazně narostl fond dřeva. V současnosti je Česká republika z jedné třetiny zalesněná a v zásobě dřeva obsazuje v celoevropském žebříčku čtvrté místo s 245 m3 dřeva/ ha. Ve statistice ročního přírůstku s 18 mil. m3 jsme na tom o dvě pozice hůře, protože naše lesy jsou starší a nevykazují velký růst. Právě teď je tedy ideální doba naše dřevo využít.
I když jsou naše zásoby dřeva rozsáhlé, se zpracováním překvapivě otálíme. Roční spotřeba dřeva činí v ČR 0,23 m3/obyvatele. Rakousko vykazuje až třikrát větší čísla a severské země až čtyřikrát. Ještě horší je to se stavebním využitím. Dřevostavby v severských státech tvoří 70% všech nových objektů, v Rakousku a Německu 20% a v České republice se můžeme pochlubit číslem 3%. Naši exportéři již pochopili jakým směrem fouká vítr v Evropě a úspěšně se jim daří prodávat české dřevostavby v zahraničí. Došli až tak daleko, že tvoří třetinu exportu celého stavebnictví.
U českého obyvatelstva dřevo zatím nebudí příliš důvěry. Je to vidět například na stavebních normách. Ve Velké Británii po sérii pokusů a praktických zkoušek zvýšili povolenou výšku dřevostaveb na 18m. U nás maximální povolená výška objektu ze dřeva je 9m. Dřevo ve stavebnictví posouvá význam slovního spojení "tradiční materiál" do úplně jiných rovin. Ve srovnání s pálenými cihlami je dřevo ještě více tradičnější. Už první primitivní příbytky našich předků byly ze dřeva. Vrátíme se k němu i v dnešní přetechnizované moderní době?
Statistické informace převzaty z www.drevoprozivot.cz .
