logoweb
Pavlův web

Zdivo a teplo

Historie pálených cihel sahá až do období 2000 let před naším letopočtem. Už tehdy se v Mezopotámii pálily první cihly. Systém, kdy skládáte zdivo z jednotlivých prvků, které připojujete pomocí pojiva (malty), vydržel až dodnes. Přesto základní prvek – cihla – prochází v dnešní době výraznou proměnou.
foto1
Základní funkce stěny je definování tvaru objektu vůbec. Stěna odděluje prostor od většinou chladného, hlučného a mnohdy nehostinného prostředí. Kladou se na ni požadavky nosného, tepelně izolačního a akustického charakteru. Zvláště tepelně izolační požadavky zdivo za poslední desetiletí značně změnily. Také není divu. Stále stoupající ceny paliv společně s narůstající závislostí zemí EU na dodavatelských státech ropy a plynu, donutily politiky snížit spotřebu tepla a energií v domácnostech. Normy pro obvodové zdivo jsou nyní mnohem náročnější, a tak prakticky nikde už neuvidíte obvodové zdi z tradičních plných pálených cihel, protože aby mohly vůbec splňovat normy, musela by šířka zdiva dosahovat cca 1m.
Základní myšlenkou, jak zvýšit schopnost izolovat, bylo nějakým způsobem „vložit“ do materiálu vzduch, jelikož vzduch je nejlepší izolant. I když se toto prohlášení svým způsobem zdá šílené, vzduch skutečně zlepšuje tepelné vlastnosti materiálu. Je to něco podobného, jako když si obléknete kabát. Vaše tělo ohřeje vzduch pod kabátem a kabát samotný zabrání ohřátému vzduchu uniknout. Vy se poté můžete těšit z toho, že vám není zima.
Na podobném principu fungují u nás nejvíce používané cihelné tvárnice a pórobeton. Cihelné tvárnice jsou děrované a rozdělení hmota-vzduch je naprosto viditelné. U pórobetonu děrování viditelné příliš není, přesto mikropóry pracují na stejném principu. Pórobetonové tvárnice se spojují na tenkovrstvou maltu, a to díky jejich vysoké přesnosti. Zdivo musí být ale zděno velmi pečlivě a přesně, protože se případné odchylky nedají vyrovnat větší vrstvou malty.
Cihelné tvárnice mají zpravidla větší toleranci (rozměrové odchylky jednotlivých kusů tvárnic), která se vyrovnává právě větší tloušťkou maltového lože. Jelikož teplo skrze maltu proniká snadněji, než skrze tepelně-izolační zdivo, více malty negativně ovlivňuje izolační schopnosti. Výrobce Wienerberger proto nově přišel s přesně broušenými tvárnicemi spojovanými na velmi tenkou vrstvu malty, aby tento negativní jev odstranil. A měli na paměti i současný nešvar zedníků,jenž v současné zdicí technologii používají obyčejné plné cihly na těžší detaily, u kterých by se větší tvárnice musely řezat, ale protože plná cihla má mnohem menší izolační vlastnosti, vznikají tak ve zdi místa, jimiž více proniká do místnosti chlad. Tomuto jevu se odborně říká tepelný most.
Výrobci se dnes předhánějí v tom, kdo nabídne lepší stavební prvek pro zdivo. Velká konkurence je mezi právě zmiňovaným pórobetonem a cihelnými tvárnicemi. Nabídnout nejlepší tepelně-technické vlastnosti není ovšem tak jednoduché. Obecně se dá říct, že čím více je v materiálů pórů nebo vzduchových mezer, tím je zdivo lepší v tepelném směru, ale jeho pevnost klesá. Není proto jednoduché najít optimum při zachování základní únosnosti.
foto2
Základními fyzikálními charakteristikami, s kterými se můžete setkat, je tepelný odpor (značený písmenem R) a součinitel prostupu tepla (značený písmenem U). Obě dvě charakteristiky paradoxně vyjadřují stejnou informaci, protože jsou na sobě závislé matematickou funkcí U = 1 / R. Právě těmito hodnotami se vyjadřuje, jak zdivo dokáže udržet teplo v objektu a jak moc z něj uniká. Tyto hodnoty jsou také pro objekty stanoveny normou jako doporučená a minimální hodnota, a tedy každý projektant a stavebník by se jimi měl zabývat. Například lehká obvodová stěna by měla mít doporučený součinitel prostupu tepla 0,2W/(m2K). Pro srovnání systém YTONG Lambda o tloušťce 300mm má U = 0,208. Pro zdivo Porotherm 44 P+D SI je součinitel prostupu tepla roven 0,226W/(m2K).
Je velice pravděpodobné, že normy pro zdivo se budou nadále zpřísňovat. Již nyní se tepelná technika stala velmi požadovanou disciplínou ve stavebnictví. Na dnešním zdivu je proto výrazně patrné, jak se pálená cihla velmi proměnila nejen od dob mezopotamských, ale hlavně v 21.století.


Vložit komentář.

TOPlist