logoweb
Pavlův web

Filozofický názor na ekonomické téma

V posledních měsících před ní nelze uniknout. Referují o ní pravidelně veškerá média. Týká se všech a nikdo před ní neuteče. Finanční krize. Vypadá to, že modrou oblohu ekonomického rozvoje, z které těžily miliardy lidí, nahradily černá bouřková mračna. Už nyní se z nich valí déšť, který smývá vše, na čem pracovalo několik generací. Magická čísla ekonomického růstu se nyní přibližují k záporným hodnotám a ekonomové přitom tvrdí, že síla tohoto deště ještě stoupne. Přesto… co když je ona ekonomická krize to nejlepší, co nás mohlo potkat?
foto1
Asi všichni jsme v dětství slyšeli pohádku o nenasytném Otesánkovi, kterého ovládl jeho hlad natolik, že snědl své rodiče. Bohužel, málokdo z nás tehdy tušil, že v této pohádce se skrývá velmi silná paralela na společnost, ve které žijeme. Člověk se ptá sám sebe, jak nás vlastně mohla postihnout recese, když tvrdá většina obyvatelstva si nepřipadá bohatá? Možná je na čase si to přiznat. My jsme bohatí. Například už nemusíme cestovat po Evropě s batohem konzerv na zádech, práce v zahraničí už také není o tolik lépe placená než u nás doma a většina z nás si může dovolit dobré jídlo v restauraci nebo cestovat přes půl světa. A jako stát se můžeme pustit do stavění čím dál dražších staveb. Například stavba nejdelšího městského tunelu v Evropě, který se právě realizuje v našem hlavním městě, nebo desítky kilometrů nových dálnic.
Ale asi málokdo z nás si bohatství státu uvědomuje. Vždyť i nejbohatší část naší republiky drtí představa, že by mohli mít mnohem víc. A také, že by mohli o vše velmi snadno přijít. Možná kdyby fyzik Pascal měl ve svém životě veliký majetek, byl by schopen jenom díky této zkušenosti odvodit jeho zákony napětí a tlaku. Poněvadž velký majetek znamená velký tlak na naše bedra a tím vzniká v člověku i nepříjemné napětí. A napětí se musí v naší zemi ventilovat. Není tajemstvím, že jsme národnostní jedničkou ve spotřebě alkoholu. A také není tajemstvím, že v posledních letech se u nás dveře u psychiatrů netrhnou.
Přesto se hromadění majetku stalo jakýmsi symbolem. Trh začal nabízet mnoho výrobků, jejichž primárním významem je ukázat okolí, jak dobří ve vydělávání mamonu vlastně jsme. V těchto primitivních záležitostech je jednotlivec schopen nalézt společenskou prestiž, samozřejmě život v luxusu a pohodlí, ale co je možná nejhorší… i životní náplň. Nejen u nás v malé republice v srdci Evropy se začal uplatňovat výrok z jednoho amerického filmu: "Pracujeme od rána do večera v práci, kterou nemáme rádi, abychom si koupili věci, které nepotřebujeme." A v duchu tohoto citátu vyrůstá i nastávající generace. Vysoké školy jsou totiž plné studentů, kteří nejeví o svůj obor příliš zájem. Co je však zajímá, je univerzitní diplom a následně každý měsíc výplatní páska se zajímavou sumou.
foto2
Je občas neuvěřitelné vidět některé jedince, kolik námahy, volného času a vnitřní síly jsou ochotni obětovat domnělé síle peněz. Otesánek v nás začal sílit, ale my ho přesto nemohli a možná nechtěli vidět. Tak moc jsme se jako společnost soustředili na to, co nemáme a co nám chybí, tak moc jsme se snažili poukázat na nedostatky a negativa, že jsme sami opomenuli jednu zásadní skutečnost. Ato, že při té obrovské touze se stát bohatým národem a bohatými jedninci, jsme si neuvědomili, že už bohatí vlastně jsme. A tím stimulem, který nám ukázuje tyto základní skutečnosti, je právě finanční krize.
Dokud vše fungovalo nebyla totiž potřeba mluvit o těchto tématech nebo zpochybňovat systém hodnot národa. Krize dle mého názoru ukázala, že hospodářství nemůže být založeno pouze na touze po bohatsví. Možná právě ve dnech probíhající ekonomické recese je na čase zamyslet se nad základními hodnotami, na kterých každý z nás zakládá náš život. Skutečně je hledání štěstí tak silně provázáno s kariérou, penězi, studiem a pracovitostí, tak jak nám to bylo vštěpováno už od základní školy? Možná je na čase uvědomit si i jiné prozaičtější hodnoty jako je láska a přátelství. Šťastný život nelze vyjádřit čísly a peníze by v něm měly hrát důležitou, ale ne podstatnou roli. Možná i nakonec zjistíme, že to všechno žvanění o ekonomické krizi, bylo úplně zbytečné.

Jiné inspirativní odkazy
- Názor Tomáše Sedláčka
- Kontroverzní názoor Michaela Moora
- Novoroční pořad Střepiny - doporučuji!


Vložit komentář.

TOPlist