logoweb
Pavlův web - články


Co dál s pilotovanými lety do vesmíru

V minulém roce bylo 35 výročí přistání člověka na Měsíci. Při té příležitosti prezident George Bush prohlásil, že do roku 2020 se Američané vrátí na Měsíc, postaví tam novou vesmírnou základnu, a po roce 2030 bude vyslána první kosmická výprava na Mars. Otázka zní: Nejsou tyto řeči trošku nadnesené? Není to jenom chvástání jednoho prezidenta? Na tyto otázky bych chtěl odpovědět v mém referátu. Popíšu v něm historii i budoucnost letů lidských posádek do vesmíru. HISTORIE DOBÝVÁNÍ VESMÍRU
start2 start
Na sovětském velvyslanectví ve Washingtonu se konal koktejl, na kterém byl přítomným oznámena novinka: sovětská družice Sputnik krouží od 4. října 1957 kolem Země. I když Sputnik byl malé nic vysílající pípavý signál, přesto v USA zavládla panika. Ten kdo ovládá vesmír, ovládá i celou zeměkouli. Dobývání vesmíru se tímto okamžikem stalo zběsilým závodem o získání prestiže a moci v rámci studené války. Po úspěšných letech a přistání fenky v březnu 1961 již nestálo nic v cestě vyslat do vesmíru prvního člověka. Stal se jím Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 v kabině lodi Vostok 1 obletěl planetu Zemi. Program Vostok měl ještě pět pokračování, při nichž byla do vesmíru poslána např. první žena - Valentina Těreškovová. Americký pilotovaný program začal balistickým letem v květnu 1961 v kabině Mercury. Také Američané vyslali do kosmu zvířata. V roce 1961 to byla opice Ham. Raketou Redstone vyletěl výše a rychleji než bylo plánováno. Přistál do moře a do kabiny se mu začala valit voda. Záchranáři vytáhli prskajícího a poloutopeného šimpanze. První skutečný kosmický let se uskutečnil 20. února 1962, kdy John Glenn obletěl v kabině Mercury třikrát Zemi. Další z projektů byl Gemini, který byl přípravou na měsíční program Apollo.
Americký neúspěch se zlomil v době, kdy na prezidentské křeslo usedl John. Fizgerald. Kennedy. Prezident Kennedy pronesl 25 května 1961 historický projev: "Ještě před koncem tohoto desetiletí musíme dokázat, aby člověk přistál na Měsíci a v pořádku se v pořádku se vrátil na Zemi." Tímto se rozjel projekt jménem Apollo. Prezident Kennedy byl však zastřelen a tím doslova zbláznil americký národ, který se snažil splnit plnit přání již zesnulého prezidenta. Pod očima celého světa 21. července 1969 Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na Měsíci. Do vesmíru bylo vysláno celkem 10 raket Apollo z nichž 6 přistálo na měsíci. Zájem veřejnosti byl obrovský, však později zájem upadal. Po Apollu přišla kce raketoplánu. Většina raketoplánů jsou však nyní zastaralé a lidstvo zatím nevynalezlo jiný způsob dopravy do kosmu. (což je paradoxní ve srovnání s rozvojem elektrotechniky, navigace a jiných věd důležitý pro lety do kosmu).
mesic rover
Vše se samozřejmě neobešlo bez neúspěchů. Můžeme uvést požár a smrt kosmonautů na Apollu1, poruchu při letu Apolla 13 a nedávné neštěstí raketoplánu Columbia.
Když sečteme všechno úsilí, které Američané na lety k Měsíci vynaložili, a nebezpečí, která museli překonávat, vyvstane nutně většině z nás na mysli otázka: stálo to vůbec za to? Nebyla Kennedyho výzva předčasná? Pečlivě zvážená odpověď zní: Určitě ne! Vědecký přínos Apolla byl mimořádně velký a dodnes z něho čerpáme. Můžeme dát příklad suchého zipu, teflonové pánve, stolních počítačů, umělého kloubu, toto všechno se vyrobilo pro měsíční cestovatele. Podle průzkumu na každý americký dollar vložený do Apolla se vládě spojených států vrátilo pět. A že jich bylo: celkem 23,85 miliard dollarů. Na projektu se podílelo 150 špičkových vědeckých pracovišť a přes 20 tisíc firem a laboratoří, v nichž každý den pracovalo téměř 400 tisíc lidí pro splnění jediného cíle. Od chvíle, kdy se člověk procházel po Měsíci, už lidská tvořivost nezná pojem "nemožný". Jakýkoliv úkol je řešitelný, když se na něj dokážeme patřičně soustředit. Před Apollem jsme tomuto mohli nebo nemuseli řešit. Program Apollo byl předčasně ukončen z ekonomických důvodů. Ani Spojené státy si nemohly současně dovolit tak rozsáhlé kosmické výboje a válku ve Vietnamu.
Po tomto sáhodlouhém výkladu se dostávám k úvodní otázce. Američané mohou stanout znovu na Měsíci nebo na Marsu, musí to však chtít celý národ a vláda se nesmí bát uvolnit nějakou tu miliardu ze státního rozpočtu. USA jsou dnes jedinou zemí, která může tyto projekty realizovat. Bohužel Bushovu vesmírnou vizi nesdílí podle průzkumu 60% Američanů.
povrch mars
Podpora národa není však jediný z problémů. Technika létání na Měsíc je přes 30 let stará. Všechny raketoplány jdou do sběru a jiný vesmírný prostředek prostě není. Např. jenom počítače byly tehdy v začátcích zatímco teď je počítač ve většině domácností. I v komunikaci a jiných oborech udělalo lidstvo obrovský skok. Pro lety do vesmíru potřebujeme novou technologii. Pro příklad: Na Měsíc se letí 3 dny zatímco na Mars 6 měsíců. Při letu na Mars už je nevyhovující naprosto vše. Vydrží běžný raketový motor takovou zátěž po takovou dobu? Nejspíš ne.
V nynější době dochází v ekonomice k obrovské expanzi komunistické Číny. Číňané již měli svého kosmonauta ve vesmíru, jsou plni sebevědomí a věří že se také dostanou na měsíc. Pro Američany vzniká opět dilema jako při studené válce. Jak jsem řekl výše Ten kdo ovládá vesmír, ovládá i celou zeměkouli. Myslím že je naivní myslet si že všechen ten výzkum navrhl George Bush jen kvůli nadšení k vesmírným letům. Jednoduše mu jde o nadvládu USA nad Měsícem. Americké vládě by se moc nelíbilo kdyby číňané měli na měsíci základnu. Zkrátka a dobře by vůbec nebylo špatné kdyby vznikly podobné vesmírné závody jako za studené války. Protože už dnes je jisté že by z toho lidstvo mělo jenom prospěch.

Vložit komentář.


TOPlist